Jakou svou expertízu do projektu individuálního poradenství vnášíte, co byste vypíchla?
Řekla bych, že nabídnout můžu především životní zkušenost a znalost prostředím divadla a tance. Troufám si tvrdit, že znám kontext a rozumím podmínkám, v nichž tanečnice a tanečníci pracují. Učila jsem dvanáct let na taneční konzervatoři, takže si dobře umím představit celý příběh taneční kariéry až k jejímu závěru. Jsem také editorkou výzkumné řady Český tanec v datech, kde s Romanem Vaškem a dalšími autory mapujeme podrobně český tanec, a to vždy se zásadním zaměřením na umělecký personál. Dlouhodobě se také zabývám jógou, kde pracuji s klienty, což může být další podpůrný moment pro komunikaci s klienty nadačního fondu.
Co je podle vás obecně přínosné na tom mít v období kariérní změny vedle sebe nějakého parťáka, se kterým je možné tím obdobím projít?
Jak se říká – sdílená starost je poloviční, sdílená radost dvojnásobná. Konec kariéry je pro tanečnice a tanečníky velmi složité období, kdy se jim často přeskládá celý dosavadní život. Myslím, že je rozumné si nechat poradit a zvládnout změnu efektivněji. Navíc – svět se raketově mění a vyznat se v jeho možnostech, ale i povinnostech (mám na mysli občanská práva a povinnosti v sociální, zdravotní a daňové oblasti) není snadné. Hodně z těchto informací individuální služby nadačního fondu nabízejí. A pak – už jen si s někým nestranným promluvit v bezpečném prostoru a utřídit si myšlenky je, myslím, dobrá podpora.
V čem je podle vás změna náročná a v čem příležitostí? Třeba i z osobní zkušenosti.
Lidé se obecně změn bojí, preferují zachování statusu quo nebo jen pomalou evoluci. A i když změnu čekáte a chystáte se na ni, nebo se na ni dokonce těšíte, je to křehký proces. Vždy se může něco zvrtnout, dopadnout jinak, než jste si představovali. Náročná je změna v tom, že opouštíme cosi, co bylo známé a v čem jsme uměli fungovat. Adaptovat se na nové podmínky je energeticky i časově náročné. I ten pocit, že nic už nebude jako dřív, může být pro někoho úzkostný. Pro jiného úlevný. Záleží na situaci. Mně osobně v těch nechtěných náročných životních změnách hodně pomohla jak odborná podpora, tak síť rodiny a přátel. Teprve v krizích si uvědomíte, jakou cenu má vzájemná pomoc a sdílení.
