Strach, smutek, hněv? Ano, změna může být temná

Profesní změny jsou někdy chtěné a žádané, jindy je k nim člověk přitlačený pod vlivem vnějších okolností. Na některé změny se dokáže těšit, jiné dělá se značnou nechutí. Jsou změny, které jdou vlastně docela snadno a plynule, protože se na ně člověk předem nachystá a ledacos si rozmyslí a naplánuje. Jiné jsou tak těžké, že testují hranice osobních možností a jsou dokonce ještě mnohem náročnější, než se zpočátku zdálo. A třeba i zásadně kostrbatější než se původně dařilo nahlédnout.

Photo by JoelValve

Je to i tím, jak velkou „popularitu“ mají v našem časoprostoru tak zvané negativní emoce. Většinou pramalou. Často je nám na obtíž čelit vlastnímu strachu a procházet jím, pocítit smutek nebo hněv i všechny jejich tělesné projevy. Jenže i to jsou emoce pevně propojené se změnou.

Emoce jsou lidské, jen je každý vnímá a prožívá trochu jinak, s různou intenzitou a hloubkou. A emoce jsou také užitečné – můžou ukázat směr, varovat, popostrčit; z hlediska naší evoluce a přežití si zaslouží jen a jen úctu. A i to je silná stránka těch možná méně příjemných emocí, strachu, smutku, hněvu. A důvod, proč nemusí být v období změny strašákem, ale spojencem – zdrojem nesmírně silné motivace změnou projít, být aktivní a objevit i realizovat ve svém profesním životě něco nového. Zvlášť, když tyto emoce podpoříte sebedůvěrou v to, že změnu zvládne, a pochopením, že změna může být příležitost, možnost něco se naučit, osobnostně vyrůst nebo prověřit trvalost svých hodnot i vztahů. Když emoce posílí zvídavost, otevřenost i trpělivost. 

Photo by Gaelle Marcel

Profesní změna může zabrat týdny a měsíce. Je-li skutečně radikální a rozsáhlá, trvá klidně i roky. Ale kolik let jste studovali tanec? Jak velké úsilí jste tomu museli věnovat? Co jste obětovali? Ani to nebylo na jedno lusknutí prsty.

Pro amerického psychoterapeuta a spisovatele Thomase Moora jsou těžká životní období „temné noci duše“ (jeho stejnojmenná kniha ostatně určitě stojí za přečtení). Jsou to období nejednou šílená a šíleně těžká, kdy ryjeme rypákem o zem, ale také plná cenných darů. Jsou to období, kdy je potřeba chtě nechtě vypadnout ze své komfortní zóny, kde je všechno známé a osvědčené, člověk si tam připadá v bezpečí a teplíčku, ale nic moc se tam nenaučí. Jsou to období, kdy je potřeba neohroženě konat i v nejistotě. A objevit a nově využít, co v něm je. Růst a měnit se, protože žijeme.

Komentáře