Michal Štípa, tanečník

První sólista baletu Národního divadla Michal Štípa debutuje jako choreograf. V Ostravě připravuje klasický balet Don Quijote. Tehdy vzniká rozhovor s Romanem Vaškem o tom, jak vidí svou druhou kariéru. V tu dobu nikdo z nás netuší, že se Michal zanedlouho stane šéfem olomouckého baletu.

Michale, je to sedm let, co jste se účastnil projektu Tematická síť uplatnitelnosti umělců z oblasti performing arts. Co vám to dalo?

Díky tomuto projektu jsem se poprvé začal více zamýšlet nad druhou kariérou. Pomohl mi utřídit si myšlenky a ujasnit si, co chci v budoucnu dělat. Vím, že Nadační fond pro taneční kariéru pak dělal pro tanečníky další akce, ale bohužel už to nešlo skloubit s mými pracovními povinnostmi.

V průběhu taneční kariéry jste se pokoušel studovat na vysoké škole.

Ano, taneční pedagogiku. Dokonce třikrát. Nejdříve hned po konzervatoři na JAMU v Brně. Ale vzápětí jsem začal dostávat v divadle velké role, a tak jsem studium vzdal. Pak jsem udělal přijímačky ještě jednou, ale ani jsem nenastoupil. Po příchodu do Prahy mě přijali na HAMU. Vydržel jsem půl roku. Pak ale přišla nějaká premiéra a už se to nedalo zvládnout. Katedra mi dala nůž na krk, což chápu. Řekli: buď budeš studovat a tančit jen v Národním divadle, ale už nikde jinde, nebo studia zanechej. Rozhodl jsem se naplno tancovat, dokud to jde. Letos jsem udělal přijímačky zase na JAMU a doufám, že konečně školu dokončím.

V jaké fázi je vaše taneční kariéra nyní?

(Se smíchem) Tak to je tenký led. Ještě nechci končit a myslím, že můžu dělat hlavní role, ale vím, že za mnou je spousta mladých tanečníků, kteří mi šlapou na paty a mají úplně jinou sílu. To je normální. Balet je prostě uměním mladých.

Jak vidíte svou profesní budoucnost?

Třeba přijde nějaká náhoda. Před dvěma roky by mě vůbec nenapadlo, že budu choreografovat a nyní v Ostravě připravuju balet Don Quijote. Pokud budu v choreografii pokračovat, zaměřil bych se na uvádění klasiky. Hlavně se ale chci věnovat taneční pedagogice, konkrétně partneřině a scénické praxi. Pět let už učím soukromě.

Napadlo vás někdy, že byste dělal něco, co s tancem vůbec nesouvisí?

Když ta myšlenka přišla, hned jsem si položil otázku: co vlastně umím? Celý život se věnuju jen tancování – neřekl bych na sto, ale spíš na dvě stě procent, od rána do večera, soboty, neděle, o prázdninách. Nedokážu si představit, že bych dělal něco úplně jiného. Tanec by mi moc chyběl.

S Michalem Štípou hovořil Roman Vašek

Komentáře